Briliant vs. diamant

Nejste si tak úplně jistí, jaký je vlastně rozdíl mezi diamantem a briliantem? Proč je briliant tak jedinečný a proč pořízením briliantového šperku neuděláte chybu? Všechno, co jste o briliantech chtěli vědět se dozvíte v našem článku. 

Vše začíná u diamantu

Diamant je nerost, a to dokonce ten nejtvrdší na světě. Jeho původ není tak úplně jasný – vzniká pravděpodobně v horních vrstvách zemského pláště působením silného tlaku a teploty. Vzhledem ke svým vlastnostem nachází uplatnění v nejrůznějších oblastech života, ať už jde o součást řezných a brusných nástrojů nebo použití v laboratorních součástkách. Nejčastější je ovšem využití ve šperkařství – oproti průmyslu se v něm nepoužívá diamant surový, ale upravený pomocí výbrusu. A tím nejčastějším je právě briliant. 

Zářící briliant

Briliant je tedy typ brusu, kterým se diamant upravuje. Díky ideálnímu tvaru se pak světlo procházející diamantem láme tím nejlepším možným způsobem – v celém spektru barev a v maximální intenzitě. Proto jsou šperky s briliantem tak neodolatelně zářivé a luxusní. Ostatně samotný výraz pochází z francouzského brillant, tedy „třpytící se“. V současnosti nejoblíbenější briliantový brus objevil roku 1919 fyzik a matematik Marcel Tolkowski. Ten vypočítal, že právě 57 fazet (tedy vybroušených plošek) je nutných pro nejlepší dopad světla. Briliant tedy poznáte tak, že je tvořen jednou základní horní fazetou obklopenou 32 horními a 24 dolními fazetami. Toto promyšlené broušení ovšem může být použito i při úpravě jiných kamenů – pak je řeč o „kamenech s briliantovým brusem”, nikoliv přímo o briliantech.

Takové broušení je však velmi náročné a původní velikost diamantu se mnohdy zmenší až o 50 %, což se následně může odrazit v ceně briliantových šperků. Ty jsou ovšem díky ideálně dopadajícímu světlu výjimečné a oslňující, bez ohledu na to, zda jde o zásnubní prsteny nebo třeba náušnice. Brilianty pak najdete téměř výhradně v čiré (bílé) podobě – jedině tak totiž vynikne celé barevné spektrum procházejícího světla.

Stejně jako u zlata určujeme jeho ryzost (a tím pádem i kvalitu), i o pravosti briliantů (resp. diamantů) rozhodují přísná kritéria. Platí zde takzvaná metoda 4C:

1. carat – hmotnost vybroušeného kamene v karátech (1 ct = 0,2 g); nejde ale o stejný karát jako u zlata (kt), který označuje jeho ryzost
2. clarity – čistota kamene (množství vad, nečistot, prasklin,…)
3. colour – barva kamene (čím menší zbarvení, tím kvalitnější kámen)
4. cut – kvalita brusu kamene

Rozpoznat falešný briliant zvládne v některých případech i laik, pokud ovšem budete vybírat šperk pouze s certifikátem pravosti, předejdete mnohým nepříjemnostem, včetně ztráty peněz. 

Tak neváhejte a přesvědčte se o dechberoucí kráse briliantů sami!